Náruč dobrýho světla

---

Můj dům hra na ateliér

Od rána prázdnej tichej a tak sám

Jen jsi odešla a slunko vyšlo za tvou hlavou

Jak jsem nedospanej

Tak se neprobouzím

 

Múzy už klepou no tohle je situace

Rolety stáhnou tma bývá milosrdná

A do hry vstoupí stín druhý generace

Ten když se zhmotní tak já ho fotím

Fotím ho z ruky na dlouhý čas

 

Celá bledneš od mejch blesků

Portrétu a aktu neodolám

Drahý kameny svatozář objektivů

Pluješ po mým nebi

V clonách je šarlatán

 

Můzy jsou žhavý jenom jedna to spletla

Nechtěla mě líbat chtěla jen modelem stát

Přinesla víno a náruč dobrýho světla

Jak tady stojí tak dělá vlny

Fotím ji z ruky na dlouhý čas…

 

Můj dům je hra na ateliér

To ráno mi chutná jak aperitiv

V hlavě ohňostroje a vlaky co jen projedou

Rozmáznou se mi fotky bez stativů