Náruč jak sofa


Hned jak mě vyplivne ranní spěch

Zatínám pěsti a chodím v kruhu

Barevný terč mám na zádech

Řešety vět tam pouštím duhu

Nejsem žádnej větroplach

A prozatím mi nestačí být kde jsem

Hvězdy mě neopijou podle nich se dám

Podle nich jdu zpět

 

Ráno tu nebudeme budeme už za vodou

Vteřinovka na zápěstí tančí

Únavu zalehnem a šance přibudou

V plné polní půjdem spát

 

Nervu se s nikým o tvé rty

Krotitelé šelem nejsou v kurzu

Vězíme v sobě jak přibití

Oddaní zmatkům našich pulsů

Náruč měkkou jak sofa

V zadním traktu stokrát vyzkouším

Nejdelší cesta je tmou

Vidíme každý to svý

Každý jen to svý