Náruč jak sofa
Hned jak mě vyplivne ranní spěch
Zatínám pěsti a chodím v kruhu
Barevný terč mám na zádech
Řešety vět tam pouštím duhu
Nejsem žádnej větroplach
A prozatím mi nestačí být kde jsem
Hvězdy mě neopijou podle nich se dám
Podle nich jdu zpět
Ráno tu nebudeme budeme už za vodou
Vteřinovka na zápěstí tančí
Únavu zalehnem a šance přibudou
V plné polní půjdem spát
Nervu se s nikým o tvé rty
Krotitelé šelem nejsou v kurzu
Vězíme v sobě jak přibití
Oddaní zmatkům našich pulsů
Náruč měkkou jak sofa
V zadním traktu stokrát vyzkouším
Nejdelší cesta je tmou
Vidíme každý to svý
Každý jen to svý