O snech a lžích

---

Vteřinu pouhou v koutě stát

Vteřinu dlouhou v níž zkamení Čas

V trezoru stárnou účty ztrát

A tmou zní zvon houpá kyvadlo v nás

Kdo ví co je víc

Když polykáme smích nebo slzy

Jak dým z natě čpí vzpomínky dávných dnů

Kdo ví co je víc

Mlčet nebo řvát jak mě mrzí

Že střepy našich lží jsou všude nastražené

A pírka našich snů jak saze rozptýlené

                          

V trhlinách spánku naslouchám

Šumění vánku který rozfoukává

Útržky frází všech co znám

A tmou zní zvon puklé srdce volá

Kdo ví co je víc

Když rozhoduje Bůh nebo Ďábel

Ze zlých ohňů žár popálí touhy v nás

Kdo ví co je víc

Když jsi trochu Kain trochu Ábel

A střepy našich lží jsou všude nastražené

A pírka našich snů jak saze rozptýlené

 

Když se noc loudá k svítání

Jako had vkrádá se do duše strach

Za všechny hříchy bez pokání

A tmou zní zvon začal bít na poplach

Kdo ví co je víc

Když neúplatná Smrt Život prodá

Do zástavy dáš svých třicet stříbrných

Kdo ví co je víc

Nevnímat co dál v duši hlodá

Že střepy našich lží jsou všude nastražené

A pírka našich snů jak saze rozptýlené ...ne ...ne